Zelené potraviny - zdravější život pro Vás a Vaši rodinu

Podle potíží

Všechny nemoci

Další informace

Výživa sportovců

Zelené potraviny: víc než multivitamin. Kvalitní výživa sportovců.

 

Více informací hledejte v sekci zelené potraviny(nutriční složení). Pokud potřebujete poradit neváhejte nás kontaktovat.

Objednávejte v našem E-shopu.


V posledních letech je vidět stále zřetelnější odklon od uměle vyráběných multivitaminů. Ukazuje se totiž, že v přirozených rostlinných zdrojích se nejen nalézají všechny důležité živiny, ale navíc jsou zde v optimálních poměrech podporujících jejich vstřebávání a využití. Potvrzením tohoto trendu jsou i tzv. zelené potraviny, tedy výhonky mladých obilovin a zelené sladkovodní řasy.

Zelené potraviny jsou ovšem nejen zdrojem většiny potřebných vitaminů a minerálů, ale mají i řadu dalších pozitivních účinků na zdraví. A zvláště přínosné mohou být i pro sportovce.

Urychlí regeneraci i léčbu zranění

Zelené potraviny jsou bohaté na rostlinné barvivo chlorofyl, který je známý svými desinfekčními a regeneračními účinky – mimo jiné výrazně podporuje hojení všech typů poranění. Vědecky potvrzen je i jeho protirakovinný efekt.

Zajímavý je i fakt, že dokáže účinně potlačovat tělesné pachy. Proto by měla být pro vás zelená strava přínosem.

Chlorofyl má také podobné složení jako hemoglobin (liší se jen jediným atomem), a díky tomu je prospěšný při chudokrevnosti – ve vědeckých studiích vykazovali chudokrevní pacienti užívající chlorofyl spolu se železem výrazně lepší pokroky v léčbě než ti, kteří dostávali jen samotné železo. Chudokrevnost přitom může být jednou z příčin zvýšené únavy a zhoršené výkonnosti.

V mladých zelených výhoncích a řasách najdeme i vysoké množství aktivních enzymů, které jsou důležité pro fungující trávení, hojení poranění i imunitu. Kromě toho působí výrazně zásadotvorně: neutralizují metabolické překyselení, které může být příčinou chronických zánětlivých procesů, zubního kazu, nadváhy i bolestí zad.

Zásadotvorný efekt oceníte i po tréninku za hranicí anaerobního prahu, kdy vám pomůže urychlit regeneraci.

Jednotlivé zelené potraviny se však některými svými účinky liší.

Mladý ječmen a mladá pšenice

Výhonky těchto dvou obilovin mají podobné složení i účinky. Obsahují vysoký podíl aktivních enzymů (v mladém ječmeni tvoří až 40 % jeho hmotnosti), a díky tomu mají pozitivní vliv na imunitu a celkovou vitalitu. Zvláště bohaté jsou na enzym superoxid dismutázu (SOD), který má výrazné antioxidační účinky, zlepšuje buněčnou regeneraci a hraje důležitou roli v ochraně před předčasným stárnutím, zánětlivými procesy a nádorovým bujením. SOD může být užitečný i v prevenci a léčbě artrózy.

V roce 2005 byl například deficit tohoto enzymu objeven ve vazech, chrupavkách a nitrokloubní tekutině pacientů s artrózou. Studie zveřejněná v časopise Arthritis and Rheumatism zase prokázala, že SOD výrazně zlepšuje pohyblivost pacientů s artrózou a snižuje bolestivost a míru zánětlivých procesů v postižených kloubech. Výhonky ječmene i pšenice mají také blahodárný vliv na trávení – zlepšují vstřebávání živin, zmírňují zácpu a pomáhají i při zánětlivých onemocněních žaludku a střev.

 

"Zelené potraviny: víc než multivitamín" přinášíme další příklady tzv. zelených potravin -  sladkovodní řasy.

 

Spirulina

Také tato jednobuněčná sladkovodní řasa vyniká obsahem kvalitních bílkovin (najdeme v ní všechny esenciální aminokyseliny, což je v rostlinné říši rarita). Unikátní je i obsah vitaminu B12, který se jinak vyskytuje především v mase. Díky tomu je spirulina velice vhodná pro vegetariány.

Mimořádně příznivý vliv má i na imunitu – studie publikovaná v roce 2000 v Journal of Medicinal Foods například prokázala, že 72 hodin po podání spiruliny výrazně vzrůstá aktivita většiny imunitních buněk, tedy makrofágů, monocytů i leukocytů (včetně B-buněk a T-buněk). Užívání spiruliny proto může být užitečné před náročnými déletrvajícími vytrvalostními výkony (hlavně přen maratonem či ultra), po kterých dochází k poklesu imunity až na několik dní.

Spirulina je také vhodná pro všechny, kdo chtějí zhubnout. Pomáhá totiž udržovat stálou hladinu cukru v krvi a ovlivňuje totiž přenos nervových "signálů hladu" a pomáhá tak snižovat chuť k jídlu, zejména na sladké.

Kromě chlorofylu obsahuje spirulina i modré barvivo fykocyanin, který velmi účinně potlačuje zánětlivé procesy a má i protirakovinné účinky.

Chlorella pyrenoidosa

Tato sladkovodní řasa je známá především jako vysoce účinný detoxikační prostředek. Její nestravitelná buněčná stěna, bohatá na vlákninu, totiž na sebe váže škodliviny a umožňuje jejich vyloučení stolicí.

Chlorela je také nejbohatším zdrojem chlorofylu z celé rostlinné říše.

Za zmínku určitě stojí i obsažený faktor CGF. Tato směs nukleových kyselin, aminokyselin, polysacharidů, beta glukanu, manganu a síry má blahodárný vliv na imunitu, hormonální regulaci a metabolismus sacharidů. Kromě toho podporuje tvorbu nových buněk a opravu těch poškozených, čímž pomáhá urychlit regeneraci po fyzické zátěži.

 

Bílkoviny proč jsou nezbytné?

Většina běžců dbá na to, aby v jejich stravě byl dostatek sacharidů, ale na bílkoviny tak trochu zapomíná. Přitom ale právě proteiny hrají velice důležitou roli jak v procesu pozátěžové regenerace, tak i zlepšování výkonnosti.

Bílkoviny mají v organismu řadu důležitých funkcí: jsou součástí všech tkání v těle, stejně jako enzymů a hormonů, bez kterých by se zastavily všechny biochemické děje v organismu. Bez proteinů by nefungoval ani imunitní systém. A pro sportovce je obzvlášť důležitý i fakt, že tvoří základní stavební jednotku svalové tkáně.

Kolik jich potřebujeme?

Pro nesportující populaci bývá doporučován denní příjem bílkovin 0,8 g na kilogram tělesné hmotnosti. Pro sedmdesátikilového člověka je to tedy 56 g, což je například obsaženo v necelém čtvrt kilogramu kuřecího masa. Sportovci v plném tréninku si ovšem s tímto množstvím nevystačí, pro ně se obvykle doporučují hodnoty mezi 1 a 1,5 g na kilogram (výsledky jednotlivých výzkumů na toto téma se různí). Pokud jich konzumuje nedostatek, tělo si je začne brát, kde se dá, což vede k úbytku svalové hmoty a poklesu výkonnosti.

Množství 1,5 g/kg je ale považováno za jakousi bezpečnou hranici a přes hodnotu 2 g na kilogram a den bychom se nikdy neměli dostat – příliš mnoho proteinů totiž nadměrně zatěžuje ledviny, překyseluje organismus a způsobuje zvýšené vylučování vápníku, což negativně ovlivňuje výkonnost, náchylnost k zánětlivým procesům i riziko úrazů.

Nejdůležitější jsou po zátěži

Při konzumaci proteinů je ovšem důležité i její správné načasování. Zatímco před zátěží či v jejím průběhu je strava bohatá na bílkoviny nevhodná, protože na její trávení tělo spotřebovává příliš mnoho energie, po zátěži její význam raketově vzrůstá.

Holandští a kanadští vědci například prokázali, že proteiny konzumované ilustrační foto Triexpert CUP 2011, od Jaroslav Rozmanspolu se sacharidy do dvou hodin po skončení tréninku či závodu výrazně urychlují regeneraci, brání rozkladu svalových bílkovin, podporují opravu poškozených svalových vláken a zlepšují adaptaci svalů na vytrvalostní zátěž. Podle některých výzkumů mohou bílkoviny podporovat i obnovu zásob svalového glykogenu.

Příznivý vliv na regeneraci prokázala i nedávná anglická studie. Elitní cyklisté při ní několik dní po sobě absolvovali dvouhodinový trénink na úrovni 70 % VO2max, poté čtyři hodiny odpočívali a následně šlapali další hodinu stejnou intenzitou. Ti, kteří v přestávce dostávali sacharidovo-proteinové nápoje, dosahovali ve srovnání s kontrolní skupinou v druhé části mnohem lepších výsledků.

Aminokyseliny pro vaši výkonnost

Není ale bílkovina jako bílkovina. V lidském těle se jich vyskytuje obrovské množství různých typů, všechny jsou však složeny z 20 základních stavebních kamenů – aminokyselin. Naše strava by měla obsahovat vyvážené množství všech aminokyselin, nejdůležitější jsou však ty, které označujeme jako esenciální. Ty si totiž tělo neumí vyrobit samo a musíme je proto přijímat potravou. Jde o leucin, isoleucin, valin, lysin, methionin, cystein, fenylalanin, thyrosin, treonin, tryptofan a někdy sem bývá řazen i histidin.

Při fyzické zátěži jsou přitom zásadní tři z nich, které označujeme zkratkou BCAA: leucin, izoleucin a valin. Při dlouhodobých vytrvalostních aktivitách dodávají svalům až 15 % energie (na rozdíl od ostatních aminokyselin se totiž neoxidují v játrech, ale přímo ve svalech), chrání svalovou tkáň před destruktivními procesy a po zátěži výrazně urychlují regeneraci a opravy mikroskopických svalových poranění.

Všechny potřebné nutriční složky najdete v Zelených potravinách - Mladé pšenici a Mladém ječmeni.

                                                     Navíc vám dodají příjemné osvěžení